Kdysi dávno (před 15 lety) jsem běhala pořád. To jsem ale byla mladá a závodně jsem běhala na lyžích. Teď už jsem starší, na lyžích neběhám a běhám tak maximálně kolem dětí. Nicméně to vypadá, že jsem nabrala druhý dech a k běhání se vracím.
Běhání mě vždycky bavilo. Nikdy jsem nebyla žádný sprinter, takže čím delší vzdálenost, tím lepší. 1500 metrů byla asi nejkratší trasa, která mi ještě jakž takž vyhovovala, ale i tak jsem raději běhala delší vytrvalosti. A zdá se, že i po těch letech se nic nezměnilo a raději běžím dál než rychle.
Koncem července jsem si tedy pořídila nové běžecké boty a občas se šla proběhnout. Ze začátku to nebyla žádná hitparáda (jak jsem si naivně myslela) a připadala jsem si jak ploužící se želva. Ale už po zhruba třetím tréninku jsem se začínala cítit lépe. Chodila jsem běhat tak na půl hodiny (což je v mém případě zhruba 5 km).
Potom jsem si přečetla knihu Born to run a mé běžecké nadšení nabralo nový směr. Najednou jsem chtěla běhat pořád a hlavně hodně dlouho. Ale všeho do času a tak přidávám kilometry postupně. Většinou když vyběhnu, tak ani nevím, jak dlouho (nebo jak daleko) poběžím, ale rozhodnu se až podle toho, jak se ten den při běhu cítím. Momentálně tedy běhám tak 7 - 9 km. Doufám, že časem se dopracuju k 15, 20, 30 km :). Jediný problém je v tom, že ne až tak často mám čas jít běhat na hodinu či víc, protože nemám hlídání pro děti. Ale jak se říká, když se chce, všechno jde, takže věřím, že to nějak pořeším nebo se to samo nějak vyvrbí.
O tom, jak v běhání pokračuju, se budu snažit psát pravidelně, protože i to mě svým způsobem motivuje.
Skyler
Určitě se to nějak vyvrbí a někdo na hlídání se najde. Nebo vezmi děti na kola a běž s nimi. Já to tak dělám ráda :-)
OdpovědětVymazatJak začala škola a školka, tak se to vyvrbilo :) Chodím běhat dopoledne. Kola jsou fajn nápad, akorát holky už jezdí docela rychle, takže bych musela asi většinu času sprintovat :)
Vymazat